Letní chata (1. část)

Vítejte u mého dalšího příběhu!

Teď se posuneme dál v děje, kdy Honza i Standa jsou spolu a jedou zahájit letní sezónu k Honzovi na chatu. 

Letní chata začíná!

Teploty nemilosrdně stoupali čím dál víc, že náš vlakvedoucí musel do práci nosit až dvě košile! Přece nebude spocený, kde má být přece upravený. Nesměli chybět ani sluneční brýle, by totiž jinak neviděl, když vystupuje a to je poslední věc o kterou se chce mít starost.

Zbývá dnešní služba a začíná mu měsíční dovolená, která je zatím pěkně nabytá, jelikož první to odstartují letní chatou Honzy, společně s majitelem a dalšími lidmi. Malý Sebastián bude na víkend u babičky. Dále tu mají společný výlet, kempování a také moře a nakonec v srpnu ukončení léta v baru co vlastní jeho rodiče.

Vlakvedoucí písknul a zamával na strojvedoucího, což byl Martin, který se jen zašklebil a zavřel dveře. Po téhle jízdě se mění a Standa netuší, že právě místo něho přijde Honza.

,,Dobrý odpoledne, prosím vaše jízdenky," řekl naučeně větu a začal kontrolovat jízdenky.

Těšil se až se natáhne někam do stínu a bude moct v klidu odpočívat. Má rád léto, ale vysoké teploty v bílé košili a černých kalhotách prostě není ono.

Zaklep na dveře a po chvilce se otevřeli a pak je zase zavřel.

,,Ať už je prosím devět a já můžu jít domů a to ještě musím dobalit jak sobě tak i Sébovi," povzdechl si Standa a sedl si vedle strojvedoucího, který zmáčkl tlačítko vědomí a odpověděl: ,,jo no, ty teploty jsou peklo, ať už jsme na tý chatě a víš kde nejlíp? U vody a nebo ve vodě," zasnil se blonďák. 

Samotnému bylo teplo měl tu klimatizaci, ale ta to dost ne ochladila.

,,Jo no a vychlazené pivo," dodal Standa a s povzdechem zmizel z vlaku, aby písknul a zkontroloval vlak.

…

Celá cesta byla v klidu, dokonce poslední dvě zastávky nikam nešel, jelikož ani nezastavovali, takže to nemělo ani smysl.

V Pardubicích byla hlava na hlavě do toho šílené teploty tropili své a lidi byli neklidný a dost často do sebe naráželi jako krávy v ohradě.

Standa s Martinem chvíli čekali než budou moci vystoupit. Po chvíli tedy vešli a Standa šel s Martinem k přední části celé soupravy, což byli dva vagony od značky Stadler.

,,V kolik je vůbec sraz u tebe?" zeptal se blonďák, který šel první a za ním vlakvedoucí.

,,Zítra v deset od nás se pojede rovnou na chatu podle Honzy by to mělo trvat něco málo přes dvě hodiny tak se uvidí, jestli dáme zastávku, ale oběd bude tam," řekl Standa a modlil se, aby do něho někdo nevrazil a neskončil na té špinavé zemi.

,,Dobře," odpověděl Martin a zastavil se kousek od dveří do vlaku.

Jelikož Standa na chvíli nedával pozor narazil do jeho zad a pak do něho vrazila spěchající chlap, skončil by na zemi, jenže ho chytl jeho přítel a přitáhl si ho k sobě.

,,Mám tě, nějak pořád padáš,"zasmál se Honza a pak ještě řekl: ,,jsi v pohodě?"

Standa omámeně přivykl a stoupl si. Honza ho radši ještě chvíli držel, než si byl jistý, že se udrží sám na nohách, což přišlo hned po chvíli.

,,Jo dobrý, dneska to je jak na Václaváku," zakroutil hlavou vlakvedoucí.

,,Jo pravda, dobrý že končím, užívejte a v sobotu," rozloučil se Martin a zmizel jak u něho je normální.

,,Počkej ty teď jezdíš? Proč si mi to ráno neřekl?" zafuněl nespokojeně Standa, když si uvědomíte uvědomil, že tu krom jeho nikdo není.

,,Překvápko?" zasmál se Honza a pomalu se vydal ke dveřím.

,,Fakt dobrý," zamumlal nespokojeně vlakvedoucí a vydal se za ním.

Honza než zalezl řekl: ,,mám pro tebe překvapení, ale až budeš mít hotový vlak," usmál se Honza a než Standa odpověděl jaký byl uvnitř vlaku. 

,,Zmetek," utrousil naštvaně a pronikavě zapískal a mávl plácačkou na znamení odjezdů.

…

Vlak měl z půli hotový, když dojel do stanice, kde se připojuje další vagón, jelikož tyto dva bohužel nestačí, takže ano český dráhy napadlo dovézt další.

Standa byl venku a koukal na hodinky, díky Honzovi nemají ani zpoždění, což je dobré znamení.

Sklopil své sluneční brýle a mluvil s jedním jeho kolegů.

,,Víš co, ale kdyby aspoň to trochu posunuli, tak by se všechno stíhat a ne nechávat to stejný," řekl kolegovi.

Pavel přikývl a též řekl: ,,pravda, aspoň by pak nemuseli být tak velký pokuty," je to postarší pán, který má za sebou nespočet jízd a nehod, ale tohle ho vždycky bude štvát. 

,,Aspoň, že jede Honza jinak by to fakt nešlo," zakroutil hlavou vlakvedoucí.

,To ano sám jsem se divil, v kolik jste tu byli," odpověděl starší.

,,Zázrak," zasmál se Standa.

,,A nebo prostě jsem dobrý a ty tomu nevěříš," řekl úšklebek Honza, který stál vedle něho a opíral se o zábradlí u kterého oba vlakvedoucí stáli.

Standa otočil hlavu s pozvednutím obočí řekl: ,,nemáte pane strojvedoucí být už ve své kabině? Jinak to zpoždění bude."

,,Mám, ale ještě dvě minuty," poukázal na hodiny, které visely vedle cedule s názvem a číslem nástupiště.

,,Hmm, jo máš," odpověděl Standa.

,,Tak vidíš," mrkl na něj a vydal se do vlaků.

,,Stando, musíš přiznat, že je fakt je ve své práci dobrej," přitéká Pavel.

,,A nejen v ní," řekl unaveně Standa a protáhl se. ,,Mějte zas někdy," rozloučil se a vydal se ke dveřím.

Pavel mávl a též se vydal ke svému vlaku, který jede z Liberce.

….

Vlakvedoucí měl hotové dva vagony a poslední už pár lidí a konečně může jít zjistit, co pro něj má.

,,Takže co to je?" zeptal se hned jak přišel do kabiny strojvedoucího.

,,Nedočkavý jako malý kluk," smál se Honza.

,,Jak kdy a jak v čem," mykl rameny a stoupl si vedle něho.

 ,,Tak schválně, jestli to uhádneš," navnadil ho strojvedoucí a začal popisovat co by to mohlo být: ,,má to společný s pauzou, která bude a jelikož vím, že máš pořád hlad jako tvůj syn tak to je něco k jídlu," odmlčel a podíval se na chvíli na Standu, který byl zamyšlení.

,,A?" zeptal se vlakvedoucí.

,,Je to něco co když jsi mi dal nevěřil jsem ti, že to bude dobrý," řekl nakonec a zastavil v Liberci.

,,Ty máš sebou melounovo-rajčatový salát!" vyjekl překvapeně Standa a nevěřícně se na něho podíval.

,,Jo jak jsem byl včera doma tak mi tak zbyl kousek melounu a rajčat, takže když dneska spolu jezdíme udělal jsem rovnou dvojitou porci, aby si to pak ne skučel, že máš hlad,” dořekl strojvedoucí a vzal si své věci tedy batoh do ruky.

,,Jsi nějaký zaražený ne? Za chvíli jedeme zpátky do Pardubic a tam pak budeš papat tak šup,” popohnal Standu, který zaraženě stál na místě.

,,Fakt si řekl, abych ne skučel?!” vzpamatoval se Standa a vykulil na něj oči.

,,Jo řekl a ještě řekni že to není pravda," zasmál se Honza a zmáčkl tlačítko vědomí.

,,Vlastně je," zamručel Standa. 

,,Tak aspoň se můžeš těšit na přestávku," usmál se Honza a zastavil na zastávce, kde nastoupili lidé.

,, Štveš mě," řekl Standa a zmizel zpátky do vlaku.

Strojvedoucí pobaveně zakroutil hlavou a vyjel ze zastávky dál.

…..

Vlak zastavil v Liberci, kde lidé vystoupili a Honza šel odpojit třetí vagón, který tu nechávají.

Standa byl venku a užíval si sluníčka byl opřený o zábradlí a koukal co jeho přítel tam vyvádí.

,,To se krásně kouká, když jeden pracuje co?" ozval se ze zdola Honza a podíval se na Standu.

,,Jo kouká, kdyby byla takhle každá směna, že bych nic nemusel dělat bylo by to úžasný," zasmál se vlakvedoucí.

Honza odpojil vlak a vyhoupl se nahoru.

,,To by si měl nudnou práci," řekl a zastavil se u něj.

,,Jo měl, ale to vedro to doslova křičí," zafuněl nespokojeně Standa a otřel si čelo do potu.

,, Neboj, zítra budeš už u vody," usmál se Honza a i ze Standou se vydali ke kabině aby mohli zahájit jejich cestu zpátky do Pardubic.

…..

,,Dobrý odpoledne vaše jízdenky prosím," řekl automaticky a zahájil tak jeho cestu zpátky do Pardubic.

Cesta byla klidná a krom pár lidí, co chtěli zkusit jet na černo bylo všechno v pořádku.

,,Jako chápu, že tu píšťalku máš rád, ale zas tak nepřeháněj jo? Nebo chudáci lidi, jim prasknout bubínky a neboj já tě slyším," řekl Honza jak k němu do kabiny přišel Standa.

,,Fakt? Jsi si jistý?" ptal se ironicky Standa.

,,Jo fakt,takže příště se mírni, jinak večer zůstaneš na ocet," zašklebil se strojvedoucí.

,,To by si neudělal, že ne?" zhrozil se vlakvedoucí a vytřeštěně se na něj podíval.

,,Jo udělal pro dobro mých a cestujících bubínku udělal," myslel to smrtelně vážně, jelikož občas to dost přehnal.

,,Jak chceš, ale pak si nestěžuj, že nic neslyšíš," dodal a odešel zkontrolovat vlak.

Honza pobaveně zakroutil hlavou a zmáčkl tlačítko vědomí.

….

Zabývali poslední dvě zastávky a byli v jeho oblíbeným městě, kde se taky dá svojí zaslouženou svačinku.

Standa byl u Honzy a probírali nadcházející události, která oba čeká. Nadšeně se těšili a domlouvali poslední detaily, které zbývali.

,,Fajn, takže pití dozove Martin s Jirkou, jsem zvědavý co přivezou," ušklíbl se Standa.

,,Jo no, Martin má strašně zabijácký komba a to fakt nepotřebuju být po jednom být v Limbu," řekl strojvedoucí.

,,Buď rád, že to nepřivezou ženský, to by bylo jen víno a nebo Frísko," podotkl vlakvedoucí.

,,Pravda," kývl na souhlas Honza.

,,Už se těším, ať už je konec," prohlásil Standa. 

Těšil se jak malý kluk, nejen na chlast, ale taky na jídlo a samozřejmě i na jeho přátelé a sourozenci, kteří byli taky pozvaný. 

…..

Jejich volno strávili spolu, jelikož jak Honza říkal měl pro něho salát, jen Standa došel pro kafe a mohli se pustit dál jídla. 

Oba tedy v šatně u stolů jedli a přitom probírali všechno možný.

,,Povedl se ti," pochválil ho Standa a dal si do pusy další sousto.

,,To jsem rád," zasmál se Honza a dál jedl.

….

Bylo něco kolem sedmé hodiny, kdy vysoké teploty klesly a byla příjemná zima.

Vlakvedoucí právě stál venku a čekal než se spojí vlaky, aby mohli pokračovat v cestě do Pardubic, kde i oba končí.

Ať máte práci rádi, stejně se těšíte domů.

A jelikož náš vlakvedoucí nemá dobaleno bude muset sbalit jak sobě tak i synovi věci a pak ještě ráno ho odvézt k babičce, která ho bude hlídat. 

Stál venku a kontrolovat kolik nakonec vydělala.

Byl spokojený a dnešní směna byla celkem v pohodě.

,,Končíš že?" zeptal se Pavel, což byl vlakvedoucí od vedlejší koleje ze kterou se podávají.

,,Jo konečně, co ty?" zeptal se a s jeho přístroje se podíval na něj.

,,Taky poslední kolo pak už nastupují revizoři," usmál se starší vlakvedoucí.

,,Aspoň, že existují my máme volno," zasmál se Standa.

Vlak byl spojený a Honza se blížil k nim vedle něho šla Tereza a horlivě diskutovali.

,,Stejně tam bude i zelená a tak i melounová, takže to je stejně jedno, znáš Martina ten kdyby mohl koupí všechno," rozhodl nakonec Honza a Terka mu musela dát za pravdu.

,,Pravda, u něho bych se i bála jede s ním snad někdo?" trošku se zhrozila Terka.

,,Jo Jirka a bratr Standy Libor a jeho manželka," ujistil ji Honza.

,,Dobrý, aspoň ho budou krotit," zasmála se Terka

Standa pobaveně zakroutil hlavou, každý momentálně řeší zítřejší den, což sám se nediví, ale i tak by mohli pohnout.

,,Hej vy dva! Mám doma ještě nějakou práci tak pohnete!" křikl na ně kousek od nich Standa.

,,Už jdeme!" křikl Honza a zrychlili krok.

,,Šup," popohnal je Standa a rozloučil se s Pavlem a zalezl s nimi do vlaku.

Pak jak usedl na židli a Terka zavřela dveře, Standa písknul a mohli vyrazit směr Pardubice a pak sladký domov.

…..

Standa byl opřený kousek u dveří a kontroloval dnešní výdělek. Docela ušli jezdilo dost lidí, takže výsledek byl docela vyšší, ale ne zas jako normálně, krásná střední cesta.

V Pardubicích byli něco málo po celé hodiny, kdy Standa ještě odevzdá přístroj a Honza do depa vlak.

Setkali se až v šatně, kdy Standa měl dole košili a hledal své černé tričko.

,,Mám ho!" usmál se a natáhl ho na sebe.

,,Mám tě," chytnul ho za pas strojvedoucí a přitáhl si ho k sobě.

,,A teď tě už nikdy nepustím," zašeptal mu do ucha Honza a po Standovi přijelo příjemné mravenčení po celém těle.

Standa se zasmál a otočil se na na něho.

,,Jak libo, ale budeš muset ještě chvíli počkat," řekl než mu věnoval jeden z mnoha polibků.

Po odtáhnutí se Honza ušklíbl a pak promluvil:

,,Počkám neboj," a po krátké puse se šel též převléknout.

…

Když oba přijeli domů tedy k Standovi kam se následně po dvou měsících nastěhoval i Honza byli oba dost unavený, ale vlakvedoucí musel zabalit svému synovi zbytek věci.

,,Tatí, můžu si vzít i pana kuličku?"mluvil malý Sebastián a ukazoval svému otci zelenou kouli s velkými oči, kterou vyhrál Honza na jedné pouti, kde spolu byli.

Standa právě dával do modré cestovní tašky trička a mikiny co budeme mít sebou ještě nějaké kalhoty a tepláky a nakonec také plavk, jelikož má být dost vysoké teploty.

,, Klidně a určitě si babička ráda poslechne tvou historku jak si k němu přišel," odpověděl svému synovi.

,,Jdu to říct strejdovi," a zmizel ze svého pokoje.

Standa se usmál a dobalil poslední věci a právě včas, jelikož se ozval zvonek.

,, Ahoj Babi! Tati je tu babička!" křikl malý Sebastián.

Standa vzal tašku a šel dolů.

,,Slyším a vím ahoj mami," usmál se Standa na starší ženu v padesáti letech. Má hnědé dlouhé vlasy a příjemně hnědé oči ve kterých jde vidět láska a také elán, který jí hřál.

Na sobě měla světle modré kraťasy, které končí pod kolena a bílé tričko. Ve vlasech měla sluneční brýle. Nesměli chybět její oblíbené bílé boty na malém podpatku, který jí dala k narozeninám její dcera.

,,Sebastiáne! Ty si ale velký kluk!"usmála se na něj a vytáhla ho do své náruče.

,,A Stando synů! Pozdrav svojí maminku!" ušklíbla se na svého syna.

Standa se usmál a obejmul ji taky.

,,Ahoj," řekl v objetí pak se odtáhl a podívala se na Standu.

,,Kde je vůbec Honzík?" optala se ze zájmem jeho maminka.

,,Tady," ozval se hlas z kuchyně.

,,Kde jinde," zasmál se Standa a šel s jeho maminkou Marie, která měla v náručí svého vnuka šli do zmíněné místnosti.

Honza doděl rychlou večeři tedy boloňské špagety.

,,Dobrý den, chcete také?" pozdravil a zeptal se Honza.

,, Ahoj, ne děkuji my budeme muset už vyrazit, aby se děda nebál, kde jsme," odpověděla a pak se zeptala: ,, má Sebastián sbalené věci?"

,,Jo má taška je na chodbě," řekl Standa.

,,Dobře, tak půjdeme ti dát mikinu a pojedeme co ty na to?" usmála se na svého synovce.

,,Jo!" křikl nadšeně Séba.

Standa se zasmál a pak se vydali zpátky na chodbu, kde malý Sebastián mu pomohla babička vzít černou mikinu. Pak už se jen rozloučili a vydali se do auta a pak na cestu.

,,Bude to divný ho nemít u sebe," řekl Standa jak si sedl v kuchyni na židli.

,,To bude, ale máš mě a taky mám plán na dnešní večer," usmál se Honza a položil před něj talíř špaget a pak se otočil k lince a vytáhl dvě skleničky na víno.

,,Jakej?" zeptal se Standa a sledoval co jeho přítel dělá.

,,Tak první se najíme a vychutnáme si dobré víno, potom uvidíš," mrkl na něj, když se otočil a nalil do skleniček červené víno.

Standa se uvolnil a usmál se.

,,Fajn nechám to na tobě," 

A vzal do ruky skleničku vína.

Honza též ji vzal a řekl: ,,na dnešní večer?" 

,,Na dnešní večer," souhlasil Standa a přiťukli si na skleničkami.

…

Oba si vychutnávali jednoduchou, ale přitom chutnou večeři a připíjeli vínem.

Po dlouhé době si také Standa uvolnil a mohl na chvíli vypnout a vychutnávat si stavení čas se svým přítelem.

Po večeři, kdy nádobí naskládali do myčky na nádoby, šel Honza připravit druhou část dnešního večera.

V koupelně, kde se nejen nachází sprchový kout, ale obří vana pro dva. Napustil ji teplou vodou a přidal pěnu.

Přidal pár svíček a přivedl Standu.

,,Nějaký romantic se z tebe stal," zasmál se a sundal si své černé tričko.

,,Snažím se, ještě řekni že se ti to nelíbí," řekl Honza a přistoupil k němu. Dával mu malé polibky vzadu na krk za pánev si ho přitáhl k sobě.

Standa zamručel a zaklonil hlavu.

,,Co pane vlakvedoucí? Nelíbí se vám to?" řekl tiše a dál mu sázel malé polibky.

,,Jo líbí," zafuněl Standa a otočil se na něj a začal ho líbat.

Honza se zasmál a vyšel mu vstříc.

….

Toho večera byl Standa šťastní a spokojení.

Ráno nastalo brzy a k jejich smůle a večernímu dovádění zaspali.

Ale to až v dalším díle!!!