2.Kapitola - Mám? Nemám? HP

Mia seděla na své velké posteli v ruce měla slovník latiny, který dobře odhadla a překládala jednotlivá slova, která pak zapisovala.

Měla na sobě pořád svoji uniformu z rána.

Po dobrých dvaceti minutách měla hotova.

Tam, kde i nejbláznivější sny se ti splní. 

Jen otoč a zjistíš!

Nevrátí, ale není jistý to si zapamatuj!

Byla zmatená a nejvíc ji vyděsila poslední věta.

Po dlouhém rozmýšlení krabičku schovala do svého stolu a šla se převléknout do domácího oblečení. 

Pak se vydala pro něco snědku a dělat domácí úkoly k záhadné krabičce se už nevrátila.

…

Hermiona byla na pokraji zhroucení.

Docházely jí síly a jediné, co mohla dělat bylo utíkat.

Domácí úkol do dělala pro třídní královnu dopadl špatně, jelikož paní učitelka zjistila, že to není její práce.

A proto po škole si ji odchytili.

Měla naražená žebra z kopanců a to zrovna v běhu ji nepomáhalo.

Schovala se do křoví kousek od stromů a zavřela oči.

Musela v sobě držet vzlyky a čekala.

,,Kam ta špína zmizela?" vyjekla naštvaně blondýna.

,,Vy jste ji ztratili?!" zařvala ne něj Viki.

Dotyčné tři osoby sklonili hlavu.

,,Zítra si to s tebou vyřídím! A počítej s tím, že o tom bude vědět Adam!" vyjekla pobouřeně do ticha a pak odešla.

Mia jak uslyšela, jak kroky se vzdalují začala vzlykat.

Je po mně! Adam to ne!

On je kapitán fotbalové školního družstva a jeho drahá polovička je Viki.

Mia seděla a po tvářích ji stékaly slzy.

…

Po půl hodině seděla a koukala jen před sebe.

Zvedla se oprášila sukni, utřela si slzy a vešla z lesa směrem do školy pro věci a pak konečně domů.

Když přišla domů venku panovala tma její rodiče byli ještě v práci.

První co udělala šla do koupelny a napustila si vanu do které přidala své oblíbené bublinky a vůní.

Ležela na pokraj napuštěné vany. 

V hlavě měla zmetek a jediné co zmohla bylo plakát.

Rodiče by nic neudělali věřili, že jejich dcera má kamarádky a v pořádku se učí.

Jenže všechno bylo falešné.

Neměla ani jednu kamarádku, jelikož když se někdo objevil Viki ji poštvala proti ní.

Učitelé ji taky neměli rádi, kvůli její většině opravě a dotěrnosti.

A po každém dni skončí v koupelně ve vaně, kde následně brečí.

Chtěla přestoupit a dojíždět do jiného města, ale její rodiče řekli, že to je zbytečné.

Nebylo, pletli se!

Ten řetízek je pro ni vysvobození, ale nechtěla opustit rodiče. 

Navíc ani neví, jestli se vrátí.

Proto teď seděla převlečená v černých teplácích a hnědém svetru.

Přemýšlela a říkala si výhody a nevýhody.

Postupně bylo více výhod, až se nakonec rozhodla.

Vzala si svůj červený batoh a dala si do něj pár svých věcí.

Pak si vzala na sebe jiné oblečení a sedla si ke stolu, kde psala krátký dopis pro její rodiče.

Byla hotová stoupla si do prostřed místnosti.

Nasadila si náhrdelník a jak její maminka otevřela dveře zmizela.

Jeden svět se zastavil a druhý začal probírát k životu, jen je jiný, než si ho kdo pamatuje.

…

Přistála na začátku lesa. Dopadla přímo na zem a až ji z toho bolel zadek.

,,Jau, kde to jsem?" zeptala se sama sebe. 

,,Bradavicích, škola čar a kouzel," odpověděl vyjeveně blonďatý chlapec.

Ta se otočila a viděla před sebou chlapce, který měl až skoro bílé vlasy jeho bouřkové oči na ni hleděli. 

,,Ty jsi Draco Malfoy!" vyjekla dřív než si mohla uvědomit, že on ji znát nebude.

,,Ano, jsem a ty tajemná dívko, která zná moje jméno," a natáhl k ní ruku.

Přijela rozpačitě jeho ruku a zvedla se. Oprášila si svého kalhoty a podívala se mu do očí.

,,Hermiona Grangerová, těšíme," natáhla znovu ruku a mladý Malfoy ji přijal.

Nechtěla na něj hned vyjet navíc moc dobře ví, že jeho postava je kladná a poslouchá jen svého otce.

Měl má sobě zmijozelský hábit a podle teploty usoudila, že je jaro a nebo teplý podzim.

,,Odkud jsi? Jak je možné že si spadla z nebe? Jsi snad anděl?" povytáhl své obočí Zmijozel jak pustil její ruku.

,,Anděl? Ne jen obyčejná dívka, která měla možnost a chytila ji," odpověděla mu s úsměvem.

Je šťastná nemohla skončit lépe. 

V jejím oblíbený sérii, jen něco je jinak.

,,Obyčejná dívka říkáš," ušklíbl se a dál pokračoval: ,, pojď semnou, půjdeme za ředitelem mé koleje on možná na něco přijde. Promiň, ale Brumbála rád vážně nemám."

Tohle ji zarazilo. 

Snape žije a Brumbál není oblíbený. 

V jakým díle jsem?

,,Podle tvého výrazu soudím, že je neznáš že?" ozval se Draco vedle ní.

Co mám dělat? 

Její svědomí říkalo ať dělá, že neví a tak kývla na souhlas.

,,Nevím, asi jsem ztratila paměť," zamručela a na důkaz si otírala spánky.

,,Nevadí, takže tohle," ukázal na majestátní Hrad, který šel vidět od Hájenky.

,,Jsou Bradavice škola čar a kouzel. Ředitelem je známý Albus Brumbál, ale ten se poslední dobou chová divně," začal trošku osvěžovat její paměť.

,,Dobře," řekla zasněně a koukala na Hrad před sebou. Až ji z toho utekla slza štěstí. Nikdy by nevěřila, že se sem dostane.

Draco si všiml jak si utírá slzu.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se. 

,,Jo jen, je to nádherný," poukázala na školu.

Byl to majestátní Hrad, který se před ní tyčil. Ze zapadajícím sluníčkem to bylo kouzelné a teď na sto procent věří, že je podzim, protože ty barvy jsou úchvatné.

,,Můžeš pokračovat," otočila se na něho s úsměvem.

,,Dobře, tato škola má čtyři koleje, udatný a hrdý Zmijozel s lvem jako erb. Dále kosti v lstivý a ctižádostivý jako had tedy Nebelvír. A poslední dvě koleje jsou chytrý a mají dobrý dovtíp, což je Mrzimor s Havranem v erbu a poslední je moje oblíbená kolej Havraspár vždycky ti pomůžou jsou čestný a pracovitý a mají v erbu jezevce. Na barvy jsou určitě zvykneš moje jak vidíš je zelená a stříbrná, což mimochodem by ti slušela," usmál se Draco.

Nejen, že Mia zastavila a koukala na něj vyjukaně, ale taky byla zmatená.

 Všechno je pomíchané! V knize to je jinak!

Její myšlenky na ni ječeli jednu přes druhou, až se chytla za hlavu a slzy ji vytékali ven.

Zmijozel si toho všiml a vůbec se mu nelíbila momentální situace.

Vzal ji do náruče a utíkal do sklepení.

Bouchal na dveře jako zmatený.

,,Kdo sakra otravuje!" vyjekl černovlasý učitel s dlouhým nosem.

,,Pomoc Severusi, dej jí nějaký lektvar na uklidnění. Všechno ti hned vysvětlím," říkal mezi nádechy zmiňovaný student zmijozelské koleje.

,,Pojď, polož ji jsem na sedačku, dám jí uklidňující lektvar a rovnou bezesný spánek, aspoň se prospí, než mi všechno řekneš," navigoval ho a přitom vytáhl dané lektvary.

Hermiona měla v sobě oba lektvary a nerušeně spala na černé sedačce. Byla i zakrytá dekou.

,,Tak a teď povídej," spustil jak zmizeli do Snapeovi kanceláři, kde opravuje písmenky.

A tak Draco Malfoy student šestého ročníku se pustil do vyprávění celé události 

….

A jsme v Bradavicích! 

Vítejte vím, koleje jsou záměrně prohozené, ale barvy zůstávají!

Kdyby jste náhodou našli chybičku či něco co by šlo lépe napsat, klidně píšete do komentářů!

Vaše Aki